.
V běžném životě je potíž v tom, že míváme takzvaně velké oči a očekáváme, že se všechno bude odvíjet podle našich představ. To platí zejména v oblasti partnerských vztahů.
Když prožíváme idylku se svým miláčkem, vidíme ho očima lásky - krásného, hodného, věrného, se srdcem plným lásky, ochotného přines nám modré z nebe.
Nic nedáváme na rady rodičů a přátel, kteří nás upozorní na miláčkovu minulost, jeho lakotu nebo sklon k alkoholismu, na nedostatek vzdělání a bezcharakternost. Žijeme v přesvědčení, že s námi se změní a to je největší omyl. Změnit v životě můžeme jen jednoho člověka a to sami sebe.
V našem soužití to je naopak. My se musíme změnit a přizpůsobit se budeme li s ním chtít vyjít – s hrubým člověkem - zhrubneme, abychom ho zvládli, s lakomcem se budeme muset neustále dohadovat a naše srdce okorá, zhrubnou rysy našeho obličeje, ztratíme radost ze života a budeme se cítit jako vězeň. A tak všechno bude jinak, než jsme si vysnili.
Tohle však je ještě ta lepší varianta partnerských vztahů. Potíž je v tom, že jsme příliš důvěřivý, umíme nalítnout na pozlátko, máme málo smyslu pro skutečnost, nemáme v důležitých situacích přehled o svých pravidlech hry, o své hierarchii hodnot.
Z astrologické praxe vím, že mnoho mladých krásných a milých žen si stěžuje, že nemohou najít trvalý vztah. Seznámí se s někým a jsou přesvědčené, že je to láska na první pohled. Neumí může odhadnout a myslí si, že vztah je krásný a slibný, leč proti očekávání trvá krátce – třeba jeden den a jednu noc.
A ráno přijde rozčarování – vystřízlivění partnera. Buď to byl přelétavý motýlek, který má rád změnu, nebo v tom dívka neumí chodit. Neumí být vzácná a je ochotná jít hned na věc, takže v lásce není žádné napětí ani romantika.
Všimla jsem si také, že dívky které se sexem brzy začínají, uvadnou dříve než rozkvetly a vychladnout dříve než našli životního partnera.
Přílišná důvěřivost se nevyplácí ani přátelských vztazích.
I ta nejlepší přítelkyně nám může nechtíc velice ublížit. My se můžeme chovat : co na srdci to na jazyku a všechny důvěrnosti ze svého života jí povíme, i když bychom si je měli nechat pro sebe.
Ani v případě úspěchu bychom se neměli vychloubat, neboť můžeme vzbudit žárlivost. Pokud na nás vyzvídá intimnosti naučme se říkat.... a co ty? Otevřenost je krásná věc ale po zkušenosti říkám, že opatrnost je matka moudrosti. Právě otevřenost může být příčinou toho že se věci vyvíjejí jinak, než jsme chtěli.
Zamysleme se nad svým životem, nad svými původními ideály a nadějemi, s nimiž jsme šli do života. Uvědomme si, co jsme dokázali, v čem nám byl nápomocen osud, co naše plány zhatilo a proč všechno bylo,nebo je jinak ....