.

• PŘEJI VÁM VŠEM NÁDHERNÝ ČAS VÁNOČNÍ

ŠTĚDRÝ DEN


Patří k nejvýznamnějším dnům v roce. S Vánocemi se kloubily i pradávné zvyky, spojené s věštěním budoucnosti. Hlavním bodem tohoto slavnostníhodne byla večeře.

Štědrovečerní večeře

Dříve se na štědrovečerním stole objevovala jídla symbolická – houby, hrách, jáhly, vánočka. Ryby dříve jedli jen v jižních Čechách a odtud se teprve rozšířily do ostatních krajů. Za starých časů, kdy nebyla čokoláda a jižní ovoce, podávalo se domácí ovoce, jídla s medem – doma pečené
oplatky slepené medem, krupice s medem. K večeři se mohlo zasednout, až když ponocný zatroubil na pastýřský roh pěknou koledu.

Na Valašsku se začalo večeřet, až když na nebi vyšla první hvězda. Na Štědrý den se myslelo i na dobytek, drůbež, psa i kočku. V tento vánoční den prý zvířata rozumí lidské řeči a stěžují si na špatné zacházení. Proto i dnes někteří lidé věší pro zvířátka v lese na stromy jablka, mrkve, oříšky..

Dnes – rybí polévka, smažená ryba a bramborový salát.

Vánočka – poprvé se o ní dozvídáme od Petra Chelčického pod názvem „calta“. Její původní chlebový tvar byl hněten na „húsky“, „štědrovnice“, „pletence“, „vrkoče“ a zejména „vánočky“ napodobující dítě v peřince. Největší vánočku upekli v roce 1867 v Krásné Lípě u Rumburka. Vážila 4 metráky. Spotřebovalo se na ni 2 metráky mouky, 4 kg droždí, 4 kg
hrozinek, 35 kg cukru, 300 ks vajec a různá voňavá koření.

SYMBOLY VÁNOC

Nyní je symbolem vánoc stromeček, ale dříve to byly jesličky nebo také říkáme betlém. Lidé si jesličky vyráběli ze dřeva, z hlíny, vosku, ze sádry, malovali je na dřevo i na papír. Vždy ale, představovaly ten známý výjevsvaté rodiny s děťátkem v chlévě, v pozadí město Betlém a zářící kometa.  Mezi nejkrásnější betlémy svého druhu patří vyřezávaný třebechovický betlém ve východních Čechách se 400 pohyblivými figurkami. Vznikl na přelomu 19. a 20. století.

Ve francouzském městě (Les Baux) zase mají zvláštní živý betlém. Lidé představují Josefa a Marii, živé děťátko hraje Ježíška, ostatní andělíčky a další postavy. Jezdí sem z mnoha míst lidé, aby
se podívali na hezký živý betlém. Tradici jesliček začala vytlačovat tradice nová – vánoční stromeček. Zvyk zdobit vánoční stromeček k nám přišel někdy v pol. 19. století z německých
měst. Dnes si bez vonícího stromku vánoce nedovedeme představit.

Vánoční dárky

V české vánoční tradici v představách dětí naděluje malý Ježíšek, tajně. V průběhu Štědrého dne či večera obvykle přinese nejen dárky, ale i ozdobený vánoční stromek. Zvoněním pak oznámí nadílku.
Rozšíření vánočních darů dětem na našem území a jejich spojení s představou božského dítěte Ježíška souvisí zřejmě s německým vlivem. Prvním písemně doloženým dárkem v Čechách je modlitební kniha, kterou králi Jiřímu z Poděbrad věnovala na Štědrý den roku 1466 jeho druhá
manželka Johana z Rožmitálu.

Vánoční pohlednice

První vánoční přání se objevilo v roce 1841 ve skotském Edinburgu.

Koledy

Koleda je píseň, ale i dar, který koledník dostává. V koledách se vzpomíná na narození Ježíška, ale také se v nich vyslovují přání všeho dobrého v nastávajícím roce. Koledovat se chodilo na druhý svátek vánoční – na Štěpána (26. prosince). První zprávy o koledách a jejich názvy v Čechách
pocházejí z roku 1462.

Jmelí

Jmelí je symbolem štěstí v novém roce. Roste v korunách stromů. Lidé si ho doma zavěšují ke stropu, aby pod ním mohli procházet nebo se líbat. 

VÁNOČNÍ ZVYKY A POVĚRY

O vánocích a zejména o Štědrém dnu se od nepaměti věří, že má tajemnou moc, s jejímž přispěním se dá budoucnost nejen předvídat, ale může se i ovlivnit.

Rozkrajování jablka – komu tvoří jaderník hezkou pravidelnou hvězdičku, bude dlouho živ a šťasten. 

Barborky – na svátek sv. Barbory (4.12.) se utrhnou třešňové větvičky, kterými se vyzdobí pokoje. 

Dříve dívky dávaly větvičkám jména chlapců a věřily, že se vdají za toho, čí větvička rozkvete.

Patky od vánoček – která dívka sebere o vánocích devět patek od vánoček, do roka se vdá.     

Házení střevícem – dívka se zády otočí ke dveřím a hodí střevíc přes rameno. Pokud dopadne špičkou ke dveřím, dívka se vdá.

Lichý host – nikdy se nedávejte zvát do rodiny, kde byste o Štědrém večeru byli lichými. Nevěstí to nic dobrého.

Louskání ořechů – když začínáte u stolu louskat ořechy, první čtyři prozradí, jaké je vaše zdraví. Jsou-li jádra pěkná bílá, je všechno v nejlepším pořádku. Jsou-li načernalá, znamená to nemoc.

Šupiny z kapra – dávají se pod talíř, nebo do peněženky, aby se tě držely v příštím roce peníze. Někde dávají i koruny.

Čočka – večeří se čočka, aby se člověka držely peníze.

Lití olova – ze vzniklého obrazce se hádá, jaká bude budoucnost.

Sedm hrnečků – pod každý hrneček se vloží jeden symbol. Peníz znamená bohatství, uhlí signalizuje nemoc, prsten svatbu nebo aspoň lásku, hřebínek varuje před nedostatkem, šáteček věští cestu, chléb štěstí a dudlík miminko. Pak stačí, když si zavážeme oči, zamícháme hrnečky a jeden si zvolíme. Tímto zvykem se hádala budoucnost.

Pouštění svíček – svíčky se pouští v ořechových skořápkách po vodě v nějaké nádobě. Komu odepluje svíčka ode všech nejdál, tak se dostane také od rodiny nejdále – na školu, odcestuje…

Zapalování františků a purpury.

Věšení jablek, mrkví, oříšků na stromy v lese pro zvířata.

Zlaté prasátko – pokud se drží celý den půst, uvidí člověk večer zlaté prasátko.

Věšení adventních věnců – adventní věnce mají čtyři svíčky, které symbolizují čtyři neděle před vánocemi.

Ovazování vánočního stolu – nohy vánočního stolu se ovazovaly provazem nebo řetězem, aby rodina zůstala při sobě.

Líbání pod vánočním jmelím.

 
Tak si užijte s láskou a pokorou štědrý den. 

Eva